Hrad Kámen - Popis

Bydlení

Tato expozice představuje návštěvníkům životní styl a bydlení v devatenáctém a na počátku dvacátého století.

Ø      Rytířský sál – je síň vystavěná ve čtvercové jižní věži. Dvojitá křížová klenba pochází  z poloviny 16. století. Tak zvané rytířské sály, v devatenáctém romantickém století sloužily více méně k rodové, historické reprezentaci. Měly demonstrovat stáří a významnou minulost rodu – či vyvolat alespoň dojem starobylosti a oné rytířskosti. Rytířský sál hradu Kámen nyní slouží jednak jako součást prohlídkové trasy, jednak příležitostným společensko-kulturním událostem.

Ø      Prostor hradní kaple – vznikl zaklenutím původní čtvrtkruhové bašty, která spojovala starý palác s věží. Domácí kaple Korunování Panny Marie sloužila svému účelu patrně do sedmdesátých let 17. století.

Ø      Chodba – na této chodbě najdete to, co souvisí s  neodmyslitelnou součástí života na panském sídle, s lovem. Jsou to jistě zbraně a trofeje, ale i výtvarné ztvárnění tohoto dávného fenoménu.

Ø      Malý salon –  je zařízen v duchu bydlení pozdního biedermeieru a nastupujícího historizmu, tedy období 2. poloviny 19. století. Dominantou této místnosti jsou kachlová kamna druhého rokoka. Z období poloviny 17. století pocházejí fragmenty pozdně renesančních fresek, kterými jsou zdobeny nadokenní pásy všech místností v patře hradu.

Ø      Ložnice – je  zařízena mobiliářem a doplňky období první poloviny 19. století. Empír, tzv. císařský sloh, je přibližně časově totožný s érou Napoleonova císařství, tedy 1800-1830.  Bílá kachlová kamna s klasicistním dekorem napovídají o době vzniku před rokem 1800. Již zmíněné fragmenty fresek se nejlépe zachovaly právě v ložnici. Protilehlé stěny zdobí erby Jana Kryštofa Malovce a jeho druhé ženy Marie Veroniky Švihovské z Rýznberka.

Ø      Interiér jídelny – má charakter historizujícího stylu sklonku 19. století. Návštěvníky jistě nejvíce zaujme honosný novorenesanční příborník svou bohatou, dá se říci architektonickou stavbou. K zintimnění prostoru přispívají jistě ruský samovar, vyrobený roku 1899 v jedné z tulských továre a křeslo, tzv. ušák.  Masivní novorenesanční kachlová kamna jsou již „moderního“ měšťanského typu.

Ø      Knihovna – zde je uložena knihovna zámku Petrovice u Sedlčan – do roku 1948 patřící rodinám Zhorských ze Zhoře a Bořek-Dohálských. Soubor obsahuje téměř 800 svazku z 18. a 20. století. Nejzajímavějším exponátem knihovny je Millerova mapa Čech z roku 1720.

Ø      Velký salon – interiérové vybavení tohoto salénu vypovídá o dobovém vkusu přelonu 19. a 20. století. Klidnou a důstojnou společnost zde tvoří hudební nástroje a zbraně.   

                                                                        Fotogalerie