Hrad Kámen
Drobečková navigace

Úvodní stránka > Park > Popis

 

PARK HRADU KÁMEN

 

 

     Tak jak v průběhu věků střídal hrad majitele, původně gotický hrad byl opakovaně přestavován a také se měnila tvář hradního okolí. Po zrušení rozsáhlého lemu hradeb vznikla klasicistní zahrada doplněná romantizujícími prvky. Další významnou částí bylo využití kamenného masivu, na kterém vzniklo alpinum a volně navázal menší park.

     Hrad Kámen odepíná skalní útvar z amfibolitu, který vyčnívá z okolního rulového území. Výškový bod na hradě má hodnotu 506 metrů nad mořem. Záhřevná skála a příznivá expozice částečně chráněná zbytky opevnění vytváří vhodné podmínky pro širší spektrum rostlin, včetně některých citlivějších (například maglónilie, cesmína, vinná réva).

     Po vyvlastnění hradu r. 1948 zahrada chátrala, zarůstala plevelem a náletovými dřevinami, především jasany, akáty a černým bezem. Z celé zahrady bylo nejpečlivěji ošetřováno alpinum, ale i zde po roce 1966 byla údržba zanedbána a vzácnější druhy rostlin postupně vymizely. Až v roce 1973 byl vypracován návrh rekonstrukce a sadových úprav od Ing. V. Ondřejové a Ing. J. Ondřeje. V původním parku významnou kosterní část zeleně tvořily jilmy, které zcela podlehly zhoubnému onemocnění grafióza a musely být v plném rozsahu pokáceny. Celkem uhynulo 45 jilmů. Z dalších stromů zde zůstalo pouze několik hodnotných jedinců.

 Z původních stromů má největší význam mohutný buk (Fagus silvatica) na jižní  straně zahrady a otužilý cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis) na jižní terase pod hradní skálou. Dále zde najdeme jednu skupinu a několik solitérních kaštanů, dva vysoké stříbrné smrky (Picea pungens) a v rohu zahrady je  zakonzervovaný dožívající starý akát (Robinia pseudoacacia). Rekonstrukci v sedmdesátých létech byly založeny pásy keřů, stěny a svah z tisů (Taxus baccata). V nejteplejší části zahrady chráněné zdí rostou i čtyři magnólie a skupina pivoněk. Na prahu alpinia se rozprostírá mohutný jalovec (Juniperus chinensis „Pfitzeriana“) a skupina zimostrázů (Boxus sempervirens). Na vrcholu skal dotváří siluetu borovice lesní (Pinus silvestris). Přímo u bočního vchodu roste méně častý jeřáb prostřední (Sorbus intermedia) s jedlými plody, který se příležitostně vysazoval do zahrad. Volné přírodní zátiší z dubů, borovic, kosodřeviny, modřínů a javorů, prosvětlené břízou, obrůstají větší  plochy rododendronů, které přecházejí ve skupinky dalších  vřesovištních rostlin – azalek, vřesů, vřesovců, mamoty (Kalmia), dále hebe a různých druhů nízkých brslenů (Euonymus fortunei). K odpočinku zve prostor kolem jezírka, tajemně působí skalní partie dokreslené kapradinami. Z nových výsadeb zde nalezneme podél  plotu jedlovce kanadské (Tsuga canadensis). U zdi sklepního klenutí zapuštěného do skály, které vytváří dojem jeskyně roste cesmína. Po úpatí kamenného masivu se vine pěšina lemovaná skupinami keřů na poslední odpočívadlo, kde roste javor klen (Acer pseudoplatanus) a mladý buk (Fagus silvatica). Přímo v předhradí u vstupu do budovy jsou dvě skupiny borovic, které upoutají především svým celkovým habitem a ojíněnými jehlicemi se slzičkami pryskyřice.

     Vzpomínkou na historické výsadby i veselé hodování je malá vinice, založená v roce 1999 na výhřevné jižní straně. Roste zde několik interspecifických odrůd révy vinné, které lze v zásadě pěstovat bez chemické ochrany a jsou odolné vůči mrazu.

     Park je celoročně otevřený a volně přístupný pro veřejnost. Pozoruhodný je zejména na jaře v době kvetení rododendronů a azalek, kdy pohled dokresluje i rozkvetlé alpinum na hradní skále. Koncepce výsadby přesto nabízí zajímavé pohledy a zákoutí po celý rok, zda to je vůně levandule a kvetoucí trvalky v kontrastu s chladivým mechem a svěžím kapradím v parném létě nebo barevné plody Jeřábů a četných keřů s pásy kvetoucích vřesů, doplněné pestrou paletou podzimního listí, či v zimě rudé bobule cesmíny probleskující z temné hradby zeleně, potažené bělostnou jinovatkou. Kromě pléry je zahrada také domovem mnoha ptáků, kteří zde nacházejí útočiště.

 

 

 

                             PAMÁTNÉ STROMY

 

Kamenský cypřišek

Cypřišek nutkajský – Chamaecyparis nootkatensis

Vzrostlý exemplář cypřišku nutkajského, který patří mezi nejstarší zástupce výsadeb z doby zakládání parku. Strom patří mezi nepůvodní druhy, vlastní cypřišku neoteckého je západní pobřeží dalekého amerického severu, hojně roste okolo zálivu Notka na Aljašských ostrovech a na pobřežíAljašského poloostrova.  Do Evropy se dostal v padesátých letech minulého století. V našich parcích se objevuje od roku 1863 (Červený Hrádek u Chomutova). Strom roste na travnaté ploše na jižním parteru zahrady, v daném místě tvoří významný dominantní prvek. Růstové parametry stromu jsou: obvod kmene ve výčetní výšce 130 cm je 96 a 107 cm (dvojkmen), výška cca 15m, stáří cca 150-200 let. Cypřišek je pravidelně plodící a nevykazuje známky snížené fyziologické aktivity.

 

Hradní buk

Buk lesní – Fagus sylvatica f. purpurea

Jedná se o unikátní exemplář buku lesního, rostoucího v areálu zahrady. Buk je součástí původních výsadeb z doby založení parku v první polovině 19. století. Strom vyniká svými rozměry kmene, stavbou koruny a především úctyhodným stářím. Je nedílnou součástí historické zeleně parku a zaujímá dominantní postavení při vstupu do areálu hradní zahrady. Obvod kmene je ve výčetní výšce 130 cm od paty kmene 307 cm, výška stromu je cca 20 m. Dle historických údajů lze odhadnout stáří stromu na cca 200 let.

 

Fotogalerie parku

 

 

19.4. Rostislav

Zítra: Marcela
OTEVÍRACÍ DOBA
Podrobnosti naleznete zde
 
POSKYTUJEME VÝHODY A SLEVY NA KARTY S VĚRNOSTNÍM PROGRAMEM SPHARE CARD
logo_SPHERE_ web.JPG[1].jpg

Návštěvnost stránek

087002
kamen_foot.png