Kaple P. Marie Bolestné

Její vznik je úzce spojen s rodem Malovců z Malovic, který vlastnil kámenské panství téměř dvě století. Dlouhou dobu se předpokládalo, že kapli nechal vystavět Jan Kryštof Malovec ve druhé polovině 17. století. Stavebně-historický průzkum provedený během rekonstrukce však prokázal, že na tomto místě stála menší kaple již ve 30. až 40. letech 17. století, kterou nechal postavit jeho otec Václav František Malovec.

Jan Kryštof Malovec nechal původní stavbu v letech 1667–1671 výrazně rozšířit a přestavět. Nová kaple měla sloužit nejen jako místo bohoslužeb, ale především jako reprezentativní rodová hrobka. Její vznik souvisel s barokním pojetím zbožnosti i s potřebou vytvořit důstojné místo pro zádušní obřady a pohřbívání příslušníků rodu Malovců.

Architektonicky se jedná o jednolodní barokní stavbu s pravoúhle ukončeným presbytářem, sakristií a patrovou oratoří. Na západním průčelí se dochovaly erby Jana Kryštofa Malovce a jeho manželek s letopočty 1667 a 1671, připomínající zahájení a dokončení přestavby. Nad hlavním vstupem je reliéf Panny Marie Bolestné, který vytvořil v roce 1927 akademický sochař František Rous.

Pod podlahou kaple se nachází rodová krypta Malovců. Prvním pohřbeným byl v roce 1677 Jan Kryštof Malovec. Antropologický průzkum provedený v roce 2018 zde odhalil ostatky dvanácti osob – šesti dospělých a šesti dětí – společně s řadou archeologických nálezů, mezi nimiž byly růžence, prsteny, korálky, části oděvů či dětské botičky.

Interiér kaple si dodnes uchoval mimořádně cenný soubor raně barokního mobiliáře. Dominantou je hlavní oltář se sochou Panny Marie Bolestné, doplněný anděly nesoucími symboly Kristova umučení. Dochovala se rovněž kazatelna s portréty evangelistů, boční oltáře, historické sochy světců a varhany pocházející přibližně z poloviny 18. století. Celý prostor byl navržen tak, aby světlo v různých částech dne umocňovalo působivost oltáře i celého zádušního obřadu.

Jedinečnost kaple spočívá také v její původní barokní koncepci. Sloužila jako dějiště velkolepých pohřebních obřadů, jejichž součástí bylo tzv. castrum doloris – bohatě zdobené smuteční lešení symbolizující pomíjivost lidského života. Přestože tato výzdoba později zanikla, restaurátorské průzkumy prokázaly, že její části byly druhotně využity při úpravách interiéru a dodnes tvoří součást některých oltářů a kazatelny.

Po roce 1984 přestala kaple sloužit svému účelu a postupně chátrala. K zásadní změně došlo po převzetí objektu Krajem Vysočina, kdy byla v letech 2018–2022 provedena rozsáhlá obnova. Díky ní se podařilo zachránit architekturu i cenný mobiliář a zároveň získat nové poznatky o stavebním vývoji, podobě interiéru i historii rodu Malovců. Dnes je kaple opět přístupná veřejnosti.