Historický vývoj motocyklů

Výroba motocyklů do roku 1918

Za řídítka motocyklu zpočátku usedali zámožní lidé se sportovním duchem a jistou dávkou odvahy. Motocyklista byl vnímán jako sportovec – gentleman. Měl bekovku, pumpky, sako, šálu a vysoké kožené šněrovací boty. Po vzoru cyklistů se motocyklisté sdružovali do spolků. Díky postrannímu vozíku mohli jezdci vozit i manželky a děti.

Výrobcem prvního českého motocyklu se stala mladoboleslavská firma Laurin & Klement, která roku 1899 na cyklistické dráze v Praze-Bubny představila svůj motocykl „Slavia“. Motocykly značky L&K byly známé svou spolehlivostí a inovativním designem. Slavily úspěchy nejen na výstavách, ale i ve sportovních soutěžích. Výroba motocyklů byla v Mladé Boleslavi ukončena roku 1912, kdy se firma rozhodla naplno věnovat výrobě automobilů. Celková produkce firmy Laurin & Klement mezi lety 1899-1912 představuje na 4000 motocyklů.

Další firmy, které svou výrobu zaměřily na motocykly, se na území monarchie začaly objevovat od roku 1902 a převážně se jednalo o výrobce jízdních kol. Kromě firmy Laurin & Klement patřily k významnějším českým výrobcům motocyklů značky Orion (Slaný), Walter (Praha), Torpedo (Kolín), Jelínek (Praha), Perun (Podolí u Svijan), Achilles (Horní Police), Zeus (Liberec), Vulkan (Turnov).

Do roku 1918 se objevilo na tři desítky značek motocyklů. Velkovýrobu motocyklů zavedly v celém Rakousku-Uhersku pouze dvě firmy – Laurin & Klement a rakouský Puch, sídlící ve Štýrském Hradci. Objevily se také motocykly, které sloužily pouze svým výrobcům a existovaly tak v jediném exempláři.

Meziválečné období

Po válce bylo v nově vzniklém Československu založeno několik menších firem, které se na výrobu motocyklů specializovalo. Uvádí se, že v meziválečném období zde působilo přibližně devadesát výrobců. Mnoho z nich však brzy podlehlo konkurenci. Některé motocykly, postaveny z různých součástek, existovaly pravděpodobně pouze v jediném exempláři pro potřebu svého konstruktéra.

Ve 20. letech se u nás prodávaly především zahraniční motocykly. Domácí výroba čítala v prvních poválečných letech jen několik stovek kusů motocyklů, především díky značkám Bezděz, ČAS, Itar, Orion a Walter. Jedním z mála domácích výrobců, který dokázal zahraniční konkurenci úspěšně čelit, byl pak chebský Premier. Ve druhé polovině 20. let se objevily motocykly značky BD, Bekamo, Čechie, Satan a další.

Skutečný rozmach produkce československých motocyklů nastal ve 30. letech, a to především zásluhou továren ČZ, Jawa a Ogar. Svou velkosériovou výrobou a přijatelnými cenami si vydobyly vedoucí postavení na domácím trhu.

Stejně jako mnoho jiných odvětví, byl československý motocyklový průmysl zasažen nacistickou okupací. Civilní výroba byla zastavena a veškerý průmysl podléhal válečným potřebám. Mnoho firem zabývajících se výrobou motocyklů tak bylo zrušeno. V Jawě byly vyráběny letecké součásti a motory pro generátory a motocykly byly vyvíjeny tajně. Ve Strakonicích vznikl v průběhu války tzv. Pokusný ústav, ve kterém se kromě kanónů a leteckých pum vyvíjely i nové komponenty pro motocykly. Vývoj nových modelů nebyl nějak zvlášť utajován a vzniklo několik prototypů.

Poválečný vývoj

Po ukončení válečného konfliktu se hlavním cílem všech průmyslově orientovaných firem stal co nejrychlejší proces reorganizace výroby, která byla narušena válečnými potřebami. Výroba motocyklů v Československu se na předválečnou úroveň dostala poměrně rychle a soustředila se především do podniků Jawa a ČZ.

Jawa představila svůj nový motocykl, který se během války vyvíjel tajně, na výstavě v Paříži v roce 1946. Pro svoji kvalitu, spolehlivost a moderní vzhled se nová Jawa 250 typ 10 stala vzorem konstruktérů v celé poválečné Evropě. Převratnou novinkou u tohoto stroje bylo odpružení zadního kola kluzným teleskopickým tlumičem s vinutými péry, podle kterých získal svoji přezdívku – „pérák“.

Součástí rozsáhlých společenských změn po válce byly snahy o přechod na plánované centrální hospodářství. Sféry motocyklového průmyslu byly rozděleny podle objemových tříd. ČZ Strakonice se zaměřila na výrobu motocyklů do 150 cm³ (později do 175 cm³), Jawa na motocykly s objemem 250 cm³ a Ogar na motocykly s objemem 350 cm³. Účelem tohoto rozdělení bylo především zabránit vzájemné konkurenci na domácím trhu i při expanzi do zahraničí.

Na základě Benešových dekretů z října 1945 bylo znárodněno několik strojírenských a kovodělných podniků. Pod centrální správu přešli i naši největší výrobci motocyklů Jawa a ČZ. Znárodnění československých podniků a centrálně plánovaný hospodářský systém vytvořily podmínky pro vznik tzv. „jednotné řady“. Nová generace motocyklů s označením Jawa-ČZ se na domácí i zahraniční trh dostala na přelomu let 1953 a 1954. Díky odpružení obou kol a zadnímu kyvnému ramenu dostala přezdívku „kývačka“.

Ukončení výroby motocyklů

Ukončení výroby motocyklů v Československu probíhalo v průběhu delší doby a ovlivnilo ho mnoho faktorů, včetně technického zastarávání, změny politického režimu a konkurence ze strany zahraničních výrobců.

Nad motocyklovou výrobou se začala stahovat mračna již v 60. letech. Roku 1962 zazněl známý výrok, že „do socialismu přece nepojedeme na motocyklu“.Všechny síly se tedy měly využít na vývoj a výrobu lidového automobilu, kterým se stala Škoda 1000 MB.

V důsledku rostoucí popularity automobilů domácí poptávka po motocyklech klesala. Díky centrálně plánovanému hospodářství byl motocyklový průmysl v 70. a 80. letech ve stagnaci. Převažoval export do Sovětského svazu a nebyla vyžadována zásadní modernizace. Vůči západním značkám byla československá Jawa a ČZ technicky zaostalá. Stále však dosahovala úspěchů v motocyklových soutěžích.

V 90. letech ztratily české značky značný podíl na trhu. Po otevření hranic se na domácí trh dostaly zajímavější motocykly různých kubatur a různých značeka s rozpadem Sovětského svazu přišel náš motocyklový průmysl o největšího odběratele.

Firma ČZ byla ustanovena jako dceřiná společnost ČZ Cagiva. Spolupráce ovšem nefungovala tak, jak si mnozí představovali a v roce 1997 byla výroba motocyklů ve Strakonicích definitivně ukončena.

Jawa skončila kvůli vysokým dluhům v konkurzu a značku zakoupila společnost Jihostroj Velešín. V roce 1997 byla založena nástupnická firma JAWA Moto spol. s r. o., která používá chráněnou značku JAWA a vyrábí motocykly dodnes.